Potřebujeme další doktory! Jak na to?

Jak zlepšit zdravotní péči ve městě? Se zdravotní péčí v Brandýse-Boleslavi to není jednoduché.

Brandýská nemocnice, kdysi slušný okresní špitál, se ztratila ve víru privatizace místnímu ODS pod rukama. Majitel, k němuž doputovala, se sice snaží, ale nenahrává mu složitá situace ve zdravotnictví obecně.

A tak to se zdravotní péčí ve městě takhle je: nějakou seženete, zejména, když jste ochotni počkat. Čekají maminky s dětmi, čekají dorostenci, čekají senioři, jen ti, co pracují v Praze, si raději pořizují moderního praktického doktora jinde. A na pohotovost jsme se naučili jezdit na Bulovku, rodit do Neratovic a někdejší místní skvělé porodní oddělení je jen vzpomínkou. Má to řešení? Tedy vyjma zázraku? Žádné řešení není jednoduché.

Praktičté lékaři a pediatři

Nemocnice Brandýs k návštěvě svou ošuntělostí neláká, uvnitř se ale situace rychle zlepšuje

Tak zaprvé praktičtí lékaři. Ve městě jich je deset, což na dvacetitisícové město málo a jsme na tom hůře, než je celorepublikový průměru a i ten je sám o sobě spíše špatný. Stejně tak čtveřice pediatrů se musí starat o všechny děti ve městě. Jistě, část práce přebírají lékaři v Praze, kam lidé dojíždí za zaměstnáním, město ale trápí také to, že lékaři stárnou a dostávají se blízko důchodovému věku. To za prvé znamená, že je třeba přemýšlet o nových lékařích, kteří jejich práci v nějakém horizontu převezmou, neboť “hromadný” odchod daný věkovou blízkostí by zkomplikoval život mnoha lidí. A za druhé starší lékaři nepřijímají nejsnáze novoty, které na ně stát hrne, třeba e-recepty nebo dodatečnou administrativu. Ale také novoty, které požadují mladší klienti, jako objednávkový systém zamezující čekání v ordinacích.

Jenže do počtu lékařů není zas až tak snadné zasáhnout. Omezují je zdravotní pojišťovny, které mají normativy pro daná města a ne vždy jsou ochotné novou smlouvu uzavřít. Jakkoliv se přímo nabízí vybudování nové ordinace v lokalitách jako Vrábí či Zahradní město nebo jiná nově rostoucí sídliště, nová ordinace, to není jen vhodný prostor a dostatek “pacientů”.

Co město může udělat? Obce v zahraniční dnes stále častěji lákají doktory na symbolické nájmy za (často městem vybavené a vlastněné) ordinace propojené s městskými byty, příspěvky na vzdělávání a řadu jiných “pobídek”. A tahle praxe pomalu přichází i do naší země. Být doktorem je dnes velmi nákladné a vstupní investice je pro mladé doktory příliš vysoká. Když město svým přístupem pomůže, získá kvalitního lékaře a zlepší péči o své občany. Tahle myšlenka se nám líbí, v minulých týdnech jsme proto navštívili několik českých i rakouských měst, kde se takto postupuje, a sbírali jsme zkušenosti, které bychom rádi přenesli i do našeho města.

Sen o dětské pohotovosti

Návrh, jak by nemocnice mohla vypadat po rekonstrukci. Plán z roku 2011 se ale dosud nerealizoval.
Návrh, jak by nemocnice mohla vypadat po rekonstrukci. Plán z roku 2011 se ale dosud nerealizoval.

Dlouholetým snem drtivé většiny rodičů je dětská pohotovost v Brandýse. Přeci jen, strach o děti máme větší, než o sebe, jezdit kvůli akutní situaci do Prahy na Bulovku a modlit se za průjezdnou dálnici, to na klidu nepřidá. Jenže nemocnice je soukromá, provozovaná jen malým hráčem na velkém a tvrdě konkurenčním zdravotnickém trhu a dětská pohotovost se jí jednoduše nevyplatí. Město by na ni muselo přispívat a to dlouhodobě, v řádu milionů korun ročně. Vybudovat samostatnou městskou dětskou pohotovost je v podmínkách města ekonomicky naprosto nerealistické a proto jediným schůdným a relativně rychlým (byť nedokonalým) řešením je příspěvek na asistenční telefonickou službu, která umí alespoň na dálku rodičům poradit ve stresových situacích. Není to samozřejmě náhrada funkční pohotovosti, ale pomůže to vystresovanému rodiči se minimálně v problému zorientovat. Řada měst v zahraničí takto jako službu pro své občany přispívá na provoz podobné asistenční služby a to by mohl být základní model pro nás.

Lékařský dům v Boleslavi

No a do třetice stojí za úvahu projekt “Lékařského domu” ve Staré Boleslavi. Té totiž poliklinika chybí a místní pobíhají po městě, když si mají “oběhnout” více vyšetření. Cožpak o to, objektů v majetku města by se pár našlo, jenže nejsou příliš vhodné nebo dopravně dostupné, navíc se přidávají výše popsané problémy se smlouvami se zdravotními pojišťovnami a samozřejmě s tím, že dnešní ordinace jsou dlouhodobě zavedené a změnu nemusí podpořit, protože jim samotným nic nepřinese, šlo by hlavně o pohodlí pro pacienty. Zajímavou variantou tak zůstává nalezení silného finančního partnera pro místní nemocnici. I tato varianta, kterou se několik posledních měsíců velmi intenzivně zabýváme, je aktuální, stávající provozovatel na ideální provoz nemocnice jako služby pro občany našeho města sám nestačí a město může s hledáním pomoci.

Zdravotnictví není trh, ale péče

Fungující nemocnice a dostupná zdravotní péče je pro město a jeho občany naprosto zásadní, město se početně rozrůstá a populace postupně stárne, takže bez kvalitní lékařské péče se do budoucna neobejdeme. Město se tedy musí začít angažovat a zastupovat občany i v těchto “tržních procesech” tak, aby kvalitní a dostupná lékařská péče v našem městě byl dlouhodobě zajištěna. A abychom včas reagovali v této oblasti na problémy, o nichž víme, že přicházejí. Je totiž věcí města, když své základní funkce nezvládá plnit náš stát, aby pomáhalo, kde to je možné.

fanda moderních technologií, publicista, odborník na telekomunikace a předseda Pirátů v Brandýse